Jarcec’s site

Jen jedno ICQ?

ICQ je v naší zemi asi nejčastější prostředek IM (pozn. Instant messaging) komunikace. Jenže už málokdo tuší co to ICQ vlastně je. Tak schválně co si pod těmito třemi písmeny představíte vy? Takový ten program, který má v sobě více reklamy než TV nova a jehož grafická přeplácanost nezná mezí? Tuto odpověď slýchávám nejčasti, leč není až tak úplně pravdivá - ICQ je totiž zkratka mnohoznačná. Na jedné straně znamená program a na druhé straně protokol.

Začněmě popořádku. Protokol. A to je zase co? Včera mě při vysvětlování, co je to za záludnost, napadl krásný příklad, se kterým se s Vámi podělím. Mějmě dva lidi, kteří se s polu baví. Praktikanty nazveme Lukaše a Anču a řekneme, že si spolu domlouvají rande. Oba potřebují ústrojí na mluveni - hlasivky a ústa. Ovšem to by jim k samotné domluvě nestačilo - ještě potřebuji jazyk (pozn. jazyk ve smyslu řeči, líbat se nebudou, zatím). Kdyby Anča mluvila francouzsky a Lukáš nějakou svou hatlamatilkou, tak by se prostě nedomluvili. V podstatě stejně je to i v počítačích - na obou stranách musíte mít zařízení schopné komunikovat. Tedy program s honosným názvem ICQ 5. Zároveň ještě potřebujeme protokol - aby se to nepletlo, tak se taky jmenuje ICQ - tedy jazyk, kterým se dva programy mezi sebou dorozumívají. Jasné?

Pokud si s někým po ICQ píšete, tak si můžete být jistí, že mluví stejným jazykem. Ovšem nemáte sebemenší tušení, co má za druhé straně za program! Ony totiž ty všudy přítomné reklamy dost lidem lezou na nervy (a to jsem ještě nezmíníl přeplácanou grafiku). Proto vznikli takzvaní “alternativní klienti”, kde by jste reklamu hledali marně. Těchto “lepších” klientů je celá řada - Trillian, gaim, kopete, miranda, psi a věřte, že mnoho, mnoho dalších… Zkuste nějaký i vy!

NePočítačové hry

Počítačové hry jsou zajisté velkým fenoménem. Každý je zná, většina je i hraje. Mnoho z nás lidí je hraje častěji než cokoliv ostatního, ti zbylí jimi zase opovrhují. Některé gamesy Vás nutí přemýšlet, jiné po Vás jen požadují zběsilé klikání myší. Sečteno a podtrženo, hrami se snažíte příjemně strávit Váš volný čas. Co na tom? Něco přeci dělam musíme a PC hry jsou v mnoha případech takový menší interaktivní film - Vy jste v hlavní roli. Jenže ony počítačové hry s námi nejsou zase tak dlouho! Ale i za tu krátkou dobu stihly vytlačit své konkurenty snad ze všech možných věkových kategorií. To je velká škoda. Podle mě mohou počítače jen velice ztěží suplovat stejnou atmosféru jako při hraní některých deskových her, kdy se sejde větší množství rodiných příslušníků či kamarádu a společně spolu stráví nějakou tu hodinku.

Continue reading NePočítačové hry…

Maturitní okruhy do češtiny 13

Tak přináším doposud asi to nejhorší téma, které jsem vypracovával. Zmatenější ještě snad nebylo. Měl jsem dva sešity od svých spolužaček, jeden sešit od bývalé oktávanky a ještě knihu “Odmaturuj z češtiny” a měl jsem velký problém téma smysluplně vypracovat :’(

Continue reading Maturitní okruhy do češtiny 13…

ASUS A6JC-Q178 a linux poprvé

Jdu se podělit se svými zážitky o rozcházení různých technologií tohoto notebooku pod linuxem (přesněji řečeno pod distribucí gentoo). V podstatě tento zápisek bude mít užitnou hodnotu jen pro člověka, který má podobný notebook nebo podobná zařízení…

Continue reading ASUS A6JC-Q178 a linux poprvé…

Pernamentní nastaveni fontu v gVimu

Display na notebooku je krásný a je schopen pěkně čitelně zobrazit i o dost menší fonty než můj starý CRT monitor. Proto mi začala vadit defaultně nastavená velikost písma v textovém editoru gVim, byla až zbytečně velká. Pro nastavení fontu slouží menu Edit -> Select Font. Bohužel zvolený font se použije pouze v právě bežící instanci gVimu. V další už bude opět defaultní font. Takže otázka zní - jak přenastavit defaultní font?

Continue reading Pernamentní nastaveni fontu v gVimu…

gtk-engines-qt

Na staré mašině jsem byl velice rád za existenci toho balíčku. Jedná se o QT theme pro GTK aplikace. Pokud stále netušíte nač je - umožní Vám mít vzhled GTK aplikaci v KDE stejný jako programů psaných v QT. A věřte, že rozdíl jde poznat!

Původní vzhled	Aplikace	Nový vzhled
	Gimp
	gVim

Diakritika? Dekuji radeji ne…

Počítač není nic jiného než notně vylepšená kalkulačka. Z toho logicky vyplývá, že jediné co PC umí je počítat (sčítat, násobit, dělit, etc…) a “semotamo” přesunout nějaká data z jedné části paměti do druhé. Tedy i písmenka jsou interně reprezentovaná čísly. Třeba znak ‘a’ je 97, ‘A’ je zase 65. Navíc se takto kódují i všechny další znaky - čárka, tečka, středník či třeba číslice - ano číslice jako znak (to jak má vypadat). Pokud všechny tyto různé “tvary” spočítáme, tak nepřekročíme stovku. To je důvodem proč se jeden znak ukládá do nejmenší adresovatelné velikosti - do jednoho byte (do osmi bitů). Jinými slovy jsme takto schopni rozlišit 255 různých znaků.

Takto vznikla takzvaná ASCII tabulka (měla i své předchůdce, ale ty opomeňme). Prvních 127 pozic je pevně označeno číslicemi, písmenky a dalšími znaky (anglické abecedy). Dalé byly původně různe tvary používané na rámečky v textovém režimu. Dnes v době Windows Vista už asi není moc lidí, kteří si pamatují na textový režim a třeba velice známou knihovnu ncurses. Podle mě je to škoda, leckdy je práce v tomto režimu rychlejší, i když postrádá “komfort” grafiky.

S postupným rozšiřováním počítačů do neanglických zemí přisel problém - jak zobrazit specifické znaky národních abeced? U nás se jedná typicky o háčky a čárky nad písmenky. Pár chytrých hlav si sedlo dohromady a jali se řešit tento palčivý problém. Nakonec se dohodli na smazání různých tvarů používaných v textovém režimu a jejich nahrazením za národně důležité znaky. Prvních 127 znaků je tedy vždy a všude stejných, ale těch dalších 127 (od 128 do 255) už má každý stát jinak.

Bohužel fakt, že jen prvních 127 znaků je neměnných, je to jediné co je jisté. Další znaky podléhají nečemu co Vám určitě příjde povědomé - kódování. Kódování je vlastně zase nějaký předpis, podle ktérého se různým číslům přiřazují různá písmenka. Problém je, že těchto předpisů existuje více i pro jeden národ. Třeba my (češi) máme hned 3 různé často používané - iso-8859-2 (používá se hlavně na unix-like systémech), UTF-8 (což je relativně nový standard, který se snaží mít specifické znaky úplně všech států) a windows-1250 (jak název napovída, používá se pouze na windows). Tyto sady jsou navzájem nekompatibilní, což znamená další problémy. Pokud nějakou větu napíšete v iso-8859-2 a zobrazíte na windows-1250, tak všechny znaky, které leží nad 127 v ASCII (tedy diakritika - háčky, čárky), budou zobrazeny nějak jinak a věta jako celek bude nečitelná. Dostanete z ní takzvaný “rozsypaný čaj”.

Určitě mě chcete nařknou, že se s těmito problémy nemůžete setkat. Omyl. Můžete. A co je horší, tak se s nimi setkáváme denně. Problémy jsou u věcí či protokolů, které zárověn s textem neposílají i informace o kódování. Asi největší problém je v e-mailu a na webu. Jeden nejmenovaný e-mailový klient od firmy Microsoft třeba úplně ignoruje kódování a nikdy ho neposíla, takže když si čtete email poslaný z Outlooku, tak z něho máte tak akorát rozsypaný čaj. Proto radím, pokud si nejste jisti, tak diakritiku raději nepoužívejte. V emailu je to běžná věc!

ASUS A6JC-Q178

Notebook už mám sice od čtvrtka, ale napsat o tom jsem se odhodlal až nyní, když už na něm mám funkční gentoo linux. Vypadá takto: (oficiální foto ze serveru www.asus.as)

Continue reading ASUS A6JC-Q178…

Není objednat jako objednat aneb scio.cz

V sobotu 16.1 jsem si objednal na webu scia Národní srovnávací zkoušky z matematiky, protože se jedná o další možnost jak se dostat na FIT bez přijimacích zkoušek. Ještě týž den jsem také odeslal platbu (přes webové rozhraní mé banky). Dnes mě velice udivila hláška v mém učtu na sciu:

Ano podle nich nemám žádnou objednávku. Co na tom, že už je i zaplacená?! Jistě si dokážete představit jak mě to vyvedlo z míry, takže jsem si na jejich webu vzal číslo a okamžitě jim zavolal. Zvedla mi to milá paní, které jsem nadiktoval variabilní symbol a následně mě ubezpečila, že platba již dorazila a v administraci vidí vše jak má být. Slušně jsem ji poděkoval - přeci jen mě to uklidnilo, ale i tak jsem ji požádál ať se to pokusí napravit (předat problém na IT oddělení). Ovšem to co následovalo mě naprosto udivilo: “Můžete mi dát e-mail a heslo? Já se podívám v čem může být problém” (asi není zcela doslovně, ale ta poenta zůstala zachována). Jak může chtít mé heslo? A po telefonu?! To už si ze mě snad opravdu dělají srandu. Nevím jak u Vás, ale u mě společnost scio pěkně klesla…

Kapesníky

Na první pohled to vypadá jako zcela normální balení kapesníku 10×10 zakoupené v jednom nejmenovanem supermarketu. Ovšem první pohled někdy klame a známá poučka i teď platí - nikdo není dokonalý…

Continue reading Kapesníky…