Jarcec’s site

NePočítačové hry

January 28, 2007 on 10:21 am | In Glosy |

Počítačové hry jsou zajisté velkým fenoménem. Každý je zná, většina je i hraje. Mnoho z nás lidí je hraje častěji než cokoliv ostatního, ti zbylí jimi zase opovrhují. Některé gamesy Vás nutí přemýšlet, jiné po Vás jen požadují zběsilé klikání myší. Sečteno a podtrženo, hrami se snažíte příjemně strávit Váš volný čas. Co na tom? Něco přeci dělam musíme a PC hry jsou v mnoha případech takový menší interaktivní film - Vy jste v hlavní roli. Jenže ony počítačové hry s námi nejsou zase tak dlouho! Ale i za tu krátkou dobu stihly vytlačit své konkurenty snad ze všech možných věkových kategorií. To je velká škoda. Podle mě mohou počítače jen velice ztěží suplovat stejnou atmosféru jako při hraní některých deskových her, kdy se sejde větší množství rodiných příslušníků či kamarádu a společně spolu stráví nějakou tu hodinku.

Už od našich “mladých let” s mými spolužáky hrajeme ve škole o přestávkách nějaké hry. Je to taková milá zábava, spoluhráči se zasmějí a odreagoují od zkleslé školní nálady. Věřte mi. Pomáhá to nemyslet na fakt, že už osmým rokem jsme ve stejné škole, se stejnými lidmi, se stejnými učiteli a pořád do kolečka ten samý koloběh. Učit se, učit se, učit se. Začínali jsme na karetní hře “Magic: The Gathering”, někteří pokračovali přes “The Lords of the Rings TCG” a nakonec dnes hráváme hru “bang!”.

Bang!

“Bang bang, he shot me down, Bang bang, I hit the ground, Bang bang, …”

Je hra od tří (oficiálně čtyř, ale nejlepší je hra až od pěti) do sedmi (osmi, máte-li rozšíření “Město duchů”) hráčů. Potají se rozdají charaktery - šerif (musí zabít bandity a odpadlíka), pomocník šerifa (pomáhá šerifovi v jeho údělu), bandité (musí zabít šerifa) a odpadlík (= renegade, musí zůstat poslední ve hře, tedy první odrovnat bandity a až na konec šerifa). Jediný známý je šerif, dostatní si své charaktery střeží až do smrti (herní samozřejmě). Hra probíhá podobně jako ostatní karetní hry - vždy na začátku svého kola si lížete karty a ty pak můžete a nemusíte zahrát, tak aby jste vyhrál (tedy podle Vašeho charakteru). Hra je krásně svižná (tedy pokud to některý hráč úmyslně či neúmyslně spomaluje) a dost se při ní zasmějete. Jednoznačně doporučuji si zahrát. Když už né pravidelně, tak Bang! aspoň vyzkoušejte…

Carcassonne

“Z posledních zásob nechala vykrmit prase a když bylo dostatečně tlusté, shodila jej z hradeb přímo před Karla Velikého.”

Logická desktová hra kde dva až čtyři (při rozšíření pět) hráči postupně staví svět. Líznou si z baličku karet vždy jednu kartičku a tu musí přiložit do právě stavěného světa (takto se hraje dokud nedojdou kartičky). Při pokládní máte možnost si na tuto kartu vsadit. Přesněji řečeno, můžete si vsadit na tyto typy “staveb” - hrad, cestu, klášter nebo louku. Jakmile se daná entita dostaví (cesta se uzavře, město se dokončí, klášter se ze všech stran obestaví nějakými kartičkami), dostane za ni body. Vyhrává hráč s nejvyšším počtem nasbíranýc bodů. Počet panačku, které můžete vsadit je omezen na sedm, takže musíte využít Vaše strategické schopnosti a vsadit pouze tam, kde ve výsledku budete mít nejvyšší bodový zisk. Zpestřující zajimavostí jsou farmáři (při sázení na louku), kteří zde zůstávají až do konce hry (jsou tedy utopeni), ovšem při dobrém umístění Vám mohou přinést mnoho bodů.

Konec

Jistě existuje mnohem více dobrých deskových her, ale tyto dvě mě zatím zaujaly ze všecho nejvíce. Zkuste taky vstanout od PC a jít si zkusit jak se hry hrají mimo virtuální realitu