Jarcec’s site

Jak jsem náhodou přišel k neomluvené hodině

February 15, 2007 on 6:30 pm | In Škola |

Jako každým rokem i letos MGP pořádá ples pro studenty a absolventy gymnázia. Minulý rok jsem se bohužel neúčastnil, protože lístky byly velice rychle vyprodány. Proto jsem letost nelenil a začal se o chod věcí starat sám. Ve třídě se k tomu nikdo moc neměl, takže jsem si všechny spolužáky obešel a vybral od nich finanční prostředky na vstupné.

Dnes o velké přestávce se měli oficiálně začít prodávat. Čekal jsem velký zájem, takže jsem byl se Sašou za paní profesorkou už o přestávku dříve, leč jsme byli odmítnutí, že oficiální začátek je holt až o velké přestávce. Nu co naplat - počkáme si. Z češtiny (hodiny před touto přestávkou) jsem odcházel o chvilinku dřív, ale přesto už přede mnou čekalo mnoho studentů. Nakonec bylo někým řečeno, že maturanti mají přednost, takže jsme (v tuto chvíli už se mnou v řade stála i Karin) se docela rychle přemístili skoro až na začátek fronty. Ale ani to nám moc nepomohlo. Před námi totiž 4.B kupovala (jestli se nepletu) 48 lístků. A to ještě nezmiňuji ty před nimi. Tak či onak se zvoněním na hodinu jsme se teprve dostali na řadu a začali přemýšlet kam těch našich 38 lidí usadit - moc volných míst už bohužel nebylo. Dokonce se kvůli nám musí přidat celý jeden stůl (= 10 lidí). Od paní profesorky jsem se dostali až po půl hodině (tzn. zameškali jsme 2/3 matematiky).

Nečekal jsem, že naše matematikářka - paní Garncarzová, bude zrovna z našeho spoždění nadšená, ale její reakce mě naprosto překvapila. Velice mírně a velice slušně řečeno byla naštvaná. Ovšem opravdu pořádně! Odmítla se se mnou jakkoliv bavit. A to bohužel doslova - nenechala mě promluvit ani jediné slovo (tzn. ani náznak omluvy). Ihned po hodině zavolala naší třídní profesorce a požadovala pro mě a Karin neomluvenou hodinu. Třídní profesorka nám to posléze přišla oznámit. Ještě jsme mluvili i s paní Garncarzovou, ale ta si tvrdošíjně trvá na svém. Vím, že by bylo slušné jít se ji před hodinou omluvit, že se zdržíme (jak to po nás chtěla), ale za prvé jsme celou přestávku strávili ve frontě na lístky (ani pojíst jsem nestihl :’() a za druhé jsem opravdu nemohl tušit, jak dlouho to bude trvat…

Ještě by asi bylo dobré poznamenat, že v dané hodině matematiky jsme měli psát písemku. Pokud pominu důležitý fakt, že jsem si ji chtěl napsat (a to mi prosím dosvědčí všichni spolustojící ve frontě), tak písemka byla dobrovolná. Tedy NIKDO ji nemusel psát povinně. Možná Vám to příjde divné, ale vyplývá to z faktu, že profesorka byla skoro měsíc nemocná a tak chtěla dát možnost opravy lidem, kterým se suplované písemky moc nepovedly (ano mezi tyto lidi patřím i já). Argument o písemce tedy není zrovna moc důležitý, ale i přesto je to hlavní důvod proč jsem dnes dostal svou historicky první neomluvenou hodinu. No jo no, už i já patřím ke spodině společnosti, ehm tedy školy.

A tak se na oblíbenosti mé doposud nejoblíbenější paní profesorky objevili docela hluboké šrámy. Netuším proč se tak strašně rozlobila, vždyť v podstatě o nic nešlo. Nevím vadil ji snád důvod absence - kupování lístků na školní ples? Vím, že na plese už dlouho nebyla (dokonce ani minulý rok, kdy ji k tomu její tehdy maturující třída vehementně přemlouvala). Nebo snad špatná nálada? Údajně byla naštvaná celý den, ale tyto informace nemám nijak ověřené. Kdo ví, já už se to asi nedozvím. Však co, lístky na svůj poslední gymlácký ples jakožto student mám, sice jsem k nim ještě dostal “takový zajimavý bonus”, ale vždyť teď už mi v podstatě o nic nejde. Snad jen odmaturovat…